Ptydepe

Co skill dělá

Hledá a ruší neustálené termíny – slova, která používám, jako by byla zavedená, přestože je nikdo jiný nezná. Vznikají tím, že v konverzaci padne slovo, klidně jen překlepem nebo doslovným překladem, a já ho příště beru jako termín. Dohodnuté náhrady drží tabulka v ~/.claude/standards/ptydepe.md, která se importuje do každé session; rozvahu, proč který termín padl, drží terms.md v adresáři skillu.

• /ptydepe nebo /ptydepe suggest – vytipování. Projede konfiguraci i znalostní bázi a vrátí seřazené kandidáty s četností a běžným protějškem. Nic nemění.
• /ptydepe add <termín> – projednání jednoho termínu. Co znamená, odkud se vzal a čím ho nahradit. Konce jsou tři: nahradit, ponechat (je to běžná čeština), nebo zakázat preventivně – protějšek je zavedený dávno a cizí slovo se teprve tlačí do vět. Po schválení náhrada napříč všemi repozitáři, zápis do ptydepe.md i do terms.md, commit.

Jméno je po umělém jazyce z Havlova Vyrozumění: řeč, které nikdo nerozumí, ale všichni předstírají, že ano.

Co skill nedělá

• Nepřejmenovává na zadání. /replace dostane starý a nový tvar a provede to; tenhle skill nejdřív rozhoduje, jestli se má přejmenovat vůbec, a teprve pak nahrazuje – a to napříč všemi repozitáři, ne v jednom projektu.
• Neaudituje projekt. Rozpory mezi soubory řeší /consistency, srozumitelnost zápisu /end. Tady jde výhradně o pojmenování.
• Neposuzuje obsah. Jestli dokument dává smysl, řeší /oponent.
• Nesahá na cizí a publikované texty, ani když jsou verzované – archiv článků, ohlasy, rozbory cizího stylu. Termín v nich není pravidlo, ale doklad, jak to tehdy bylo napsané.
• Nezakládá projektové glosáře. docs/glossary.md doménových pojmů jednoho projektu (~/.claude/standards/structure.md) je jiná věc: ten vysvětluje pojmy oboru, tenhle skill ruší vymyšlené.

Jak je to postavené uvnitř

Skill si dělá všechno sám a na /replace nedeleguje – ten umí odvozené tvary, ale ne to, co náhradu termínu doopravdy komplikuje: změnu rodu a s ní shodu přívlastků, homonyma, opačné významy a repetice, které náhrada vyrobí.

Náhrada se proto píše jako mapa frází, ne jako záměna slova. Ke každé vazbě se starým termínem se napíše její nová podoba i se shodou („vyber čtyři až pět úhlů“ → „vyber čtyři až pět hledisek“), a teprve ta mapa se pustí přes soubory z git ls-files. Je to pracnější než sed a je to schválně: plošná záměna slova rozbije každou větu, kde se změnil rod nebo kde slovo znamená něco jiného.

Závazné je rozhodnutí, ne mechanika: náhrada se nedělá bez uživatele, starý termín zůstane zapsaný v terms.md a nikde jinde, a běh končí doloženým kontrolním průchodem. Jak se ta náhrada technicky provede, je implementační detail.

Fáze 0 – Příprava

Společný začátek je v ~/.claude/skills/preflight.md. Skill neběží nad jedním projektem, ale nad všemi naráz, takže body 1 až 3 nahrazuje vlastními předpoklady:

1. Kořeny. ~/.claude, ~/Context a každý další git repozitář v ~/Projects a ~/Clients. Posledně jmenované se do rozsahu berou, jen když se v nich termín vyskytuje – zjistí to inventura, ne domněnka.
2. Zjisti, co je už rozhodnuté – termín, který v tom seznamu je, ať nahrazený, nebo vědomě ponechaný, se znovu neprojednává. Kolik k tomu potřebuješ přečíst, se liší podle režimu: suggest si vystačí s ~/.claude/standards/ptydepe.md a s Obsahem terms.md v adresáři skillu, protože k vytipování kandidátů stačí jména; add čte oba soubory celé, protože rozhoduje o termínu a potřebuje k tomu úvahy i zamítnuté varianty. Rozvaha roste s každým vypořádaným termínem, takže tahat ji do běhu, který ji nepoužije, je kontext placený zbytečně.

3. Vypiš rozpracované změny v každém známém kořeni a pokračuj. Blokuje jedině soubor, na který pak náhrada sáhne – ten by se s ní smíchal a přestalo by být poznat, co je čí. Rozhodnout se to tady ale nedá, protože rozsah zjistí až Fáze 4; výpis odsud je jen podklad pro ni. Na cizí rozpracovanou práci se neptej: do commitu se nedostane, protože se commitují jmenované cesty (~/.claude/standards/rules.md, Commituj jmenované cesty, ne -A), a dotaz, který nic nerozhoduje, se naučí odklikávat bez čtení.

   Na čistý strom se nečeká v žádném kořeni – nad ~/.claude běží souběžné session skoro pořád a tvrdý požadavek by se začal mlčky obcházet. Blokující je všude jen průnik s rozsahem.

   Výpis odsud zestárne – souběžná session mezitím commituje i rozpracovává. Fáze 4 ho proto nepoužívá jako pravdu, ale jen jako upozornění, a kolizi měří čerstvým git status.

4. Zjisti režim a termín z argumentu. Bez argumentu jede suggest.

Co se svými zápisy udělá: commituje je, v každém dotčeném repozitáři zvlášť a s vlastní zprávou. Bez toho by je posbíral autocommit cizí session spolu s něčím nesouvisejícím.

Fáze 1 – Volba režimu

Fáze 2 – Co ten termín znamená a odkud se vzal

Nejdřív si ho přečti v kontextu, teprve pak o něm mluv. Vytáhni všechny výskyty i s okolím a odpověz na tři otázky:

1. Co jím myslím – jedna věta, konkrétně. Ne „něco jako kontrola“.
2. Odkud se vzal – z konverzace, z doslovného překladu, z uživatelova zápisu? Dohledej to; není-li to dohledatelné, řekni to rovnou, místo abys původ domýšlel.
3. Je zavedený? Odděleně anglicky a česky – to se běžně liší a rozhoduje ta druhá odpověď. Quality gate je zavedený pojem, česká „brána“ ne.

„Je to uživatelovo slovo“ není argument pro ponechání. Do souborů se dostane i to, co uživatel jednou napsal a sám tak nemluví.

Nula výskytů není důvod skončit. Zadá-li uživatel termín, který v souborech není – a suggest ho nabídnout nemůže, protože řadí podle četnosti –, míří to na preventivní zápis: slovo se do české věty teprve tlačí a má se zakázat dřív, než se uchytí. Řekni nahlas, že výskyty nejsou, odpověz na otázky 2 a 3 z vlastní znalosti a k první doplň, čím se to dnes v souborech říká místo toho – ten doklad nahrazuje kontext, který by jinak dal výpis výskytů. Fáze 4 i Fáze 5 pak odpadají a řekne se to.

Fáze 3 – Návrh a rozhodnutí

Vyber jednu náhradu a obhaj ji. Ne výčet možností – to je odklad rozhodnutí na horší chvíli. K ní přidej jednu až dvě zvážené a zamítnuté i s důvodem; příště se pak nezkoumají znovu.

Kritérium je jediné: rozumí tomu člověk, který k tomu přijde bez slovníku?

Pak se zastav a počkej na souhlas. Na soubory se v téže odpovědi nesahá – uživatel si často vybere jinou variantu, nebo ho návrh přivede na třetí, a práce udělaná mezitím se zahazuje. Odpoví-li jen na část návrhu, zbytek je pořád nezodpovězený, ne tiše schválený.

Technické identifikátory se schvalují zvlášť – jméno souboru, proměnné prostředí, klíče. Jejich přejmenování je změna chování, ne terminologie: komu běží vypnutá kontrola přes starou proměnnou, tomu se tiše zapne. Schválí-li se, přestěhuj i stav, který na starém jméně visí.

Fáze 4 – Inventura a vyloučení

Inventuru nikdy nezkracuj. cut, head ani -m na výstupu grepu znamenají, že výskyt dál na řádku neuvidíš – a pak se objeví až po commitu.

Tahle fáze i Fáze 5 odpadají u preventivního zápisu – u nuly výskytů není co vyloučit ani co přepsat. Průchod přesto pusť a jeho výstup vypiš: je to jediný doklad, že ta nula je změřená, a ne domnělá. Vyjde-li nenulový, preventivní zápis to není a pokračuj normálně.

1. Jede se výhradně přes git ls-files. Nikdy rglob ani find přes adresář: ~/.claude obsahuje transkripty session, cache a paměť, které v .gitignore sice jsou, ale rekurzivnímu skriptu to nevadí a přepíše je.
2. Najdi legitimní významy téhož slova a soubory, kde stojí, vyluč jmenovitě. Stává se to skoro pokaždé: „brána“ byla i platební, „vizitka“ i firemní web, „osa“ i časová.
3. Vyluč publikované texty, cizí texty a datované doklady stavu. Kritérium zní: tvrdí ten soubor, jak to má být, nebo jak to tehdy bylo? Druhé se nepřepisuje, protože náhrada v něm nesjednocuje termín, ale falšuje záznam. Dnes to jsou ~/Context/Archive/, Compose/_analysis/, ohlasy ve Speaking/, datované plány v Compose/_superpowers/plans/ a cizí vendor kód v repozitářích ~/Projects – výčet ale není uzavřený, rozhoduje to kritérium.
4. Vyluč vlastní frontu kandidátů. Seznam termínů k projednání obsahuje ten termín jako položku a náhrada by si přepsala vlastní zadání.
5. Vyluč ~/.claude/standards/ptydepe.md a skills/ptydepe/terms.md. Starý tvar v nich stojí schválně – v levém sloupci tabulky a ve větě „nahrazuje dřívější …“. Náhrada by z rozhodnutí udělala tautologii a nikdo by pak nezjistil, co se čím nahradilo.
6. Ověř, že slovo nemá v některém souboru opačný význam. Stalo se: týž termín označoval jinde vadu, ne přednost, a plošná náhrada by z toho udělala nesmysl.

Teď změř kolizi s rozpracovanou prací – tohle je první okamžik, kdy se to dá udělat, protože teprve tady znáš rozsah. Pusť čerstvý git status v každém dotčeném repozitáři, ne výpis z Fáze 0: ten je mezitím starý o celou fázi a souběžná session do stromu zapisuje dál. Je-li v průniku s rozsahem byť jediný soubor, zastav se a zeptej se.

Zopakuj to těsně před zápisem v Fázi 5. Mezi tímhle místem a zápisem leží čekání na tvůj souhlas, tedy minuty až hodiny – a přesně v nich soubor přibude.

Vypiš přehled ke schválení: počet výskytů, soubory, vědomě ponechaná místa a proč.

Fáze 5 – Náhrada

Sestav mapu frází, ne seznam slov. Ke každé vazbě, ve které se starý termín vyskytuje, napiš její novou podobu i se shodou – vytáhni si je předem (grep na okolí termínu) a projdi je očima. Teprve pak mapu pusť přes soubory z git ls-files.

Pak zkontroluj to, co ani ta nejlepší mapa nezachytí, protože to není o tvarech:

• Shodu rodu. Změní-li se rod, mění se přívlastky i vztažná zájmena: „každý má jediný hledisko“ místo „jediné“. Projdi diff a hledej mužské koncovky před novým slovem středního rodu.
• Repetice. Náhrada vyrobí věty typu „vypnutá kontrola se hlásí: kontrola, o které nikdo neví… tváří se jako kontrola“. Ty se přepisují celé, ne slovem.
• Vazby, které přestaly sedět. „opravy zanášejí nové pozůstatky“ – pozůstatky se nezanášejí, zůstávají.
• Popisky a názvy. Opisuje-li se termín v běžném textu slovesem („nic nezůstalo viset“), je to v pořádku – ale tam, kde totéž slovo stojí jako jméno věci, ne. Projdi header u AskUserQuestion, popisky polí v šablonách výstupu a nadpisy kroků a ověř, že pojmenovávají podstatným jménem. „Viselo 4/4“ jako název kroku ve formuláři nepojmenovává nic, ale gramaticky je věta okolo v pořádku, takže náhrada projde a vidí se to až v běžícím formuláři.

Fáze 6 – Záznam

Zapisuje se na dvě místa a obojí je povinné. Rozdělené jsou proto, že ptydepe.md jde do každé session a rostl by s každým termínem, kdežto důvody potřebuje jen ten, kdo rozhoduje:

• ~/.claude/standards/ptydepe.md – jeden řádek tabulky: starý tvar, nový tvar, rozsah a meze. Nic víc; odůvodnění sem nepatří.
• ~/.claude/skills/ptydepe/terms.md – heslo s celou rozvahou (a řádek do jeho Obsahu): co termín znamená, co jím naopak není, a věta „nahrazuje dřívější …“ i s důvodem – u preventivního zápisu místo ní „neříkej tomu …“, protože se nic nenahrazuje. Starý termín zůstává zapsaný tady – jinde se nahradil beze stopy –, aby se dalo rozhodnutí vrátit nebo aspoň dohledat, proč padlo. Čtyři druhy míst, kde vědomě zůstává i jinde, vypisuje terms.md, Jak se to zapisuje; heslo je u sebe vždycky jmenuje.

Neexistuje-li některý z nich, založ ho: ptydepe.md s nadpisem, sekcí Jak se používá a prázdnou tabulkou, terms.md s nadpisem, sekcí Jak se to zapisuje, sekcí Obsah a prázdnými sekcemi Termíny a Ponechané termíny. Bez toho by první běh neměl kam zapsat.

Nebylo-li co nahradit, zapiš to stejně – je to preventivní zápis a pravidlo pro něj drží terms.md, Jak se to zapisuje. Pro běh z toho plyne jediné: Fáze 7 vypíše u rozsahu i u ručně přepsaných vět nulu a je to platný výsledek, ne prázdný běh.

Skončilo-li to ponecháním, do ptydepe.md nepatří nic – tabulka říká, co se čím nahrazuje. Zapiš rozhodnutí i se zamítnutými variantami do sekce Ponechané termíny v terms.md a přidej ho do jeho Obsahu, jinak se termín otevře znovu při příští revizi.

Fáze 7 – Závěr

Ověř a dolož příkazem, ne dojmem: kontrolní průchod na starý tvar a příkazy z kontraktu každého dotčeného repozitáře.

## <starý> → <nový>

- **Rozsah:** <N> výskytů v <M> souborech, repozitáře: <seznam>
- **Vědomě ponecháno:** <kde a proč, nebo „nic"> – vyloučené soubory i starý tvar ponechaný uvnitř verzovaného souboru (identifikátor v kódu, jméno cizí kategorie, jméno zrušené věci). Čtyři druhy vypisuje `terms.md`, *Jak se to zapisuje*
- **Ručně přepsané věty:** <kolik a proč – shoda, repetice>

**Ověřeno**
- Kontrolní průchod: <příkaz a co vrátil>
- Kontrakt: <příkazy a návratové kódy, nebo „repozitář nemá">

**Zapsáno**
- ptydepe.md · terms.md · commity v <repozitářích>

Vypisuj to jako Markdown, ne jako blok kódu, a řádky nezalamuj natvrdo – ~/.claude/standards/rules.md, Styl odpovědí.

Zakonči jednou z těchto vět, nikdy ničím vágním mezi tím:

• Termín je vypořádaný a ověřený, starý tvar se mimo ptydepe.md, terms.md a vědomě ponechaná místa nevyskytuje.
• Termín vypořádaný není – brání tomu: <konkrétní seznam>.

Režim suggest

Vytipuje kandidáty. Nic nemění a na nic se neptá – výstupem je seznam k projednání.

Termín s nulou výskytů odsud vypadnout nemůže, protože se řadí podle četnosti. Kandidát na preventivní zápis proto přichází vždycky od uživatele, add s termínem, který v souborech není – a není to chyba zadání.

Kritérium je jediné a zní: normálně se tomu říká jinak. Hledej tedy termín, který:

• nemá oporu v oboru – v angličtině ano, v češtině ne (ratchet → „ráčna“), nebo nikde,
• je doslovný překlad, který v češtině znamená něco jiného („chirurgický zásah“),
• má v češtině obsazený jiný význam („zelená linka“ je telefon podpory, „zamluvit“ je rezervovat),
• je anglicismus skloňovaný po česku („fresh-readera“, „2 fresh-readeři“),
• pojmenovává formu místo účelu („dvě věty“ místo „verdikt“),
• není slovo, jen tvar odvozený ze slovesa („viséc“ z „zůstalo to viset“).

Nehledej podle vlastního pocitu, co zní divně. Ten tě zradí: „brána“ i „zelená linka“ vypadaly jako moje výmysly a byly z uživatelových souborů, zatímco běžně vypadající „vizitka“ termín byl. Spolehlivější síto je četnost bez definice – slovo, které se používá často a nikde není vysvětlené, si buď každý vykládá po svém, nebo se zavedlo bokem.

Výstup seřaď podle četnosti a u každého uveď, čemu se tak běžně říká. Bez toho je to jen seznam podezření, ke kterému se nedá nic rozhodnout.

- **<termín>** – <N>× v <M> souborech · <kde vznikl> · běžně: <protějšek>

Vypisuj to jako Markdown, ne jako blok kódu, a řádky nezalamuj natvrdo – ~/.claude/standards/rules.md, Styl odpovědí.

Na konci nabídni zapsání fronty do souboru. Seznam v konverzaci nepřežije kompaktaci a práce by se rozjela znovu od nuly.

Časté chyby

• Skript jel rekurzivně přes adresář místo přes git ls-files a přepsal transkripty, cache a soubory historie. Nevratné, protože nejsou v gitu.
• Inventura zkrácená cut -c1-230 minula polovinu výskytů – ty, které stály dál na řádku. Objevily se až po commitu.
• Fronta kandidátů si přepsala vlastní položku, protože nebyla vyloučená z náhrady.
• Náhrada zasáhla homonymum – „platební brána“ se změnila na „platební kontrolu“ ve větě o penězích.
• Změna rodu rozbila shodu. „Úhel“ je mužský, „hledisko“ střední, a přívlastky zůstaly v původním tvaru.
• Termín se obhajoval z paměti místo ze souborů. U preventivního zápisu je to naopak jediný možný postup – výskyty nejsou –, ale i tam se z paměti neberou fakta o cizích souborech: doklad, že je protějšek zavedený, se cituje z grepu, ne z dojmu.
• Náhrada se začala dělat před souhlasem. Uživatel se rozhodl jinak a muselo se to vracet.
• Náhrada minula popisky ve formuláři. Podstatné jméno se v /end nahradilo všude, ale v headeru a v šabloně zbyl tvar odvozený ze slovesa: krok se jmenoval „Viselo 4/4“. Prošlo to kontrolním průchodem i testy a všimlo si toho až oko nad běžícím formulářem.