Compose

Co skill dělá

Píše text hlasem konkrétního autora – ne obecnou češtinou, kterou dnes pozná každý. Opírá se o znalostní bázi (odvozená pravidla: styl, profily formátů, zlatý fond ukázek) a o archiv (korpus všeho, co autor kdy napsal). Tři režimy:

• /compose nebo /compose write (výchozí) – psaní textu. Článek, příspěvek na sociální sítě, vlákno.
• /compose collect – shromáždění archivu. Provede vyžádáním exportů ze sítí, stažením článků z webů a převodem do jednotné podoby. Pouští se opakovaně, kdykoliv přibude nový zdroj nebo nový export.
• /compose profile – destilace báze nad archivem. Neexistuje-li báze, postaví ji celou; existuje-li, zapracuje jen to, co v archivu přibylo od minule.

Proč profile, a ne update. Ustálená sada režimů (create/update/delete) předpokládá, že se zakládání a aktualizace ovládají zvlášť. Tady je to jeden úkon, který si stav pozná sám – pojmenovat ho update by lhalo při prvním běhu a create při každém dalším. profile navíc funguje jako sloveso i jako jméno výstupu. Zamítnuto learn a distill: říkají činnost, ale nepojmenují, co po nich zbude.

Hlas ani cesty nejsou v tomhle souboru. Skill neví, komu píše – čte to z báze, na kterou je nastavený. Bez ní neumí nic; první běh je proto vždycky collect a profile.

Co skill nedělá

• Nevymýšlí autorovy názory a pointy. Zná jeho jak, ne jeho co. Když k tématu nezná postoj, doptá se – odhadnutý názor je horší než žádný text.
• Nespravuje archiv jako korpus. Konvence pojmenování, metadata a tematické štítky jsou věc toho archivu, ne skillu. collect je do něj plní podle jeho pravidel; kde žádná nejsou, založí je.
• Nepřepisuje mluvené slovo. Na nahrávky, schůzky a jejich shrnutí je /transcript. Tenhle skill vyrábí nový text.
• Nedělá redakční korekturu cizího textu. Kontrola proti redakčním pravidlům je ~/Context/Text/text.md; tady se ta pravidla uplatňují při psaní, ne jako samostatná služba.
• Nepublikuje. Výstupem je text, ne příspěvek někde venku.

Jak je to postavené uvnitř

Převodníky exportů ze sociálních sítí leží ve scripts/ vedle tohohle souboru:

Volají se takhle – cíl je vždycky druhý argument, hranaté závorky jsou volitelné:

scripts/gen_twitter_md.py   <export_data_dir>                         <target_dir>
scripts/gen_facebook_md.py  <your_posts__…_1.json>                    <target_dir> [profile_url]
scripts/gen_linkedin_md.py  <dir_with_shares_and_comments_csv>        <target_dir> [profile_url]
scripts/parse_bluesky.py    <repo.car>                                <output_json> [handle]
scripts/gen_bluesky_md.py   <posts_json>                              <target_dir>
scripts/extract_wpress.py   <archive.wpress>                          <target_dir> [filter]

Vedle nich leží scripts/common.py s funkcemi, které si generátory sdílejí; sám se nespouští.

Skripty jsou implementační detail, ne rozhraní. Smí se přepsat i vyhodit. Závazné je, co po nich zbude: jednotný Markdown v archivu, ze kterého profile čte, a idempotence – druhý běh nad týmž exportem vyrobí týž soubor, takže rozdíl je vidět v gitu.

Všechny berou cíl argumentem, nikdy si ho neodvozují ze svého umístění. Skill se instaluje jinam, než leží archiv.

Fáze 0 – Příprava

Společný začátek je v ~/.claude/skills/preflight.md. Body 1 až 3 z něj neplatí – skill neběží nad projektem, ale nad archivem a bází, které leží mimo něj. Nahrazuje je tohle:

1. Najdi bázi a archiv. Cesty stojí v ~/.claude/CLAUDE.md na řádku začínajícím - **Znalostní báze psaní:**. Chybí-li ten řádek, zeptej se přes AskUserQuestion, kde mají obě věci ležet, a řádek doplň – jinak se bude ptát každá session znovu. Neexistuje-li ani jedna cesta, řekni to a nabídni collect.
2. Ověř, že báze není prázdná. Chybí-li soubor stylu, skill nemá podle čeho psát: řekni to a nabídni profile. Nepokoušej se hlas odvodit za běhu z archivu – vznikne z toho průměr, ne styl.
3. Zjisti, jestli archiv i báze leží v gitu a jestli je pracovní strom čistý. Oboje se při běhu mění a autocommit cizí session by tvoje rozpracované změny posbíral s něčím nesouvisejícím. Je-li tam něco rozpracovaného, vypiš to a zeptej se.

Zapisuje se do dvou repozitářů – archivu a báze. Ani jeden z nich nemusí být ten, ve kterém session běží. Co v nich změníš, commituj sám a řekni to; v cizím pracovním stromu nikdy nenechávej nedokončený zápis.

Fáze 1 – Zadání

Je-li v argumentu režim, jeď podle něj a jen ho oznam. Jinak piš text a ptej se postupně, jednu otázku za druhou (~/.claude/standards/rules.md, Ptej se postupně, ne všechno najednou):

1. Formát – článek, příspěvek, vlákno. Určuje, který profil se načte. Formát, na který báze profil nemá, neslibuj: buď se text napíše podle nejbližšího a řekne se to, nebo profil vznikne v profile.
2. Vstup. Nový text, nebo přepracování vlastního staršího – zkrácení, překlopení článku do vlákna, příspěvek postavený na starším článku. U přepracování je zdrojem pravdy ten původní text, ne archiv: pointa v něm už je a nevymýšlí se znovu.
3. Téma, publikum, kanál.

4. Autorův postoj a pointa. Tohle je jádro. Autor smí dodat cokoliv od holého tématu přes osnovu po hrubý draft – ale postoj musí přijít od něj. Nezná-li ho ani on, ani ty, doptej se a bez odpovědi nepiš.

   Kandidátské pointy smíš nabídnout, ale jen jako výtah z archivu, ne jako vlastní návrh. Nejmíň tři, každá s cestou a doslovným úryvkem, ze kterého plyne. Jedna nestačí – z jedné možnosti se nevybírá, ta se odkývá. Autor jednu zvolí, přepíše, nebo odmítne; teprve jeho volba je zadání. Vlastní pointu nenavrhuj ani jako příklad: co jednou zazní z tvé strany, autor pod tlakem času schválí a bude to vypadat jako jeho názor.

Fáze 2 – Kontext

Načti z báze soubor stylu, profil zvoleného formátu a odpovídající zlatý fond ukázek.

K tomu dohledej v archivu 3 až 5 textů nejpodobnějších tématem a formátem – přes zlatý fond a grep – a přečti je celé. Pravidla popisují hlas, ukázky ho nesou; bez nich vzniká text, který popis stylu splňuje a přesto zní cize.

Bez načtených ukázek se draft nezačíná. Je to podmínka běhu, ne optimalizace – stejně tvrdá jako autorův postoj. Žádá-li autor jejich vynechání („styl máš přece v bázi“, „nežer kontext“, „spěchám“), odmítni a vysvětli proč: kontext ušetřený tady se utratí na přepsání celého draftu. Tři texty jsou mez, ne odhad; míň jich znamená, že se nepíše.

Fáze 3 – Draft

Napiš text podle stylu a profilu formátu. Platí i redakční pravidla ~/Context/Text/text.md a česká typografie ~/Context/Text/typography.md, existují-li – báze řeší hlas, redakční pravidla řemeslo a typografie sazbu.

Fáze 4 – Sebe-revize

Před odevzdáním projdi:

• Ukázky. Máš v kontextu celé texty z archivu, ne jen bázi? Nemáš-li, text self-checkem neprošel a věta o hotovosti se nepíše.
• Výklad od A k B. Mluví-li text o B, které plyne z A, stojí A dřív.
• Šťouralové předjati. Detail vynechaný pro jednoduchost je v textu zmíněný a zdůvodněný.
• Srozumitelnost pro dané publikum, bez ztráty odborné korektnosti.
• Anti-patterny ze stylu. Zní to jako autor, ne jako AI?
• Horní mez. Charakteristické obraty a expresiva smí být v textu nanejvýš jednou – víc už je parodie na vlastní styl. Klidně žádný. Trvá-li autor na víc výskytech, je to připomínka do báze, ne výjimka pro tenhle text: buď se škrtá, nebo se po odsouhlasení mění mez ve stylu. Text s překročenou mezí se za hotový neoznačí ani na vyžádání.

Fáze 5 – Předání

Předlož draft a zapracuj připomínky.

Připomínku obecné platnosti nabídni promítnout do báze – do stylu, profilu formátu, nebo výměnou ukázky ve zlatém fondu. Bez toho se táž oprava dělá při každém dalším textu znovu. Zapisuj až po odsouhlasení a řekni, do kterého souboru to šlo.

Zakonči jednou z těchto vět, nikdy ničím vágním mezi tím:

• Text je hotový a prošel self-checkem, můžeš ho publikovat.
• Text hotový není – brání tomu: <konkrétní seznam>.

Režim collect

Shromáždí texty do archivu. Katalog zdrojů, postupy stahování a pasti jednotlivých exportů jsou v sources.md – načti si ho, neopisuj odsud.

1. Soupis zdrojů

Zeptej se, kde všude autor kdy psal: vlastní blogy, cizí weby a magazíny, tištěná média, sociální sítě, zaniklé weby, lokální zálohy. Ptej se postupně a u každého zdroje zjisti, jestli je ještě online.

Odhad počtu od autora není zdroj pravdy. „Bude jich přes sto“ opakovaně neodpovídalo ničemu. Úplnost se ověřuje proti datům – X-WP-Total, sitemapa, databáze exportu – a platí ta.

2. Vyžádání exportů

Exporty ze sítí se připravují hodiny až dva dny. Vyžádej je jako první věc, ať čekání běží na pozadí, a řekni autorovi, že mu přijde mail. Odkazy jsou v sources.md.

3. Rozhodnutí o rozsahu

Než se začne stahovat, nech potvrdit tři věci – každá pak platí pro celý archiv:

4. Stažení a převod

Jeď zdroj po zdroji podle sources.md. Skripty ze scripts/ berou cíl argumentem.

Texty psané AI se do archivu značí řádkem v metadatech. Bez toho se příští profile učí z vlastního výstupu a hlas se stočí sám do sebe.

Ověř úplnost každého zdroje proti datům, ne proti dojmu, a zapiš k němu, jak se to ověřilo. Zdroj, u kterého se to neví, se v archivu označí jako neúplný.

5. Zápis konvencí

Archiv potřebuje vlastní popis: struktura adresářů, pojmenování souborů, povinná metadata, odkud se co bere a jak se to aktualizuje. Založ ho, nebo doplň, a commitni.

Zakonči jednou z těchto vět, nikdy ničím vágním mezi tím:

• Archiv je shromážděný a úplnost každého zdroje ověřená, můžeš pustit /compose profile.
• Archiv shromážděný není – brání tomu: <konkrétní seznam>.

Režim profile

Vydestiluje z archivu znalostní bázi. Postup destilace, struktura analýz a slepý test jsou v distillation.md – načti si ho, neopisuj odsud.

1. Zjisti, co se profiluje

Podívej se do báze na záznam poslední profilace (leží v _analysis/):

Nikdy nepřepisuj bázi bez přečtení. Obsahuje ruční úpravy, které vznikly z připomínek k jednotlivým textům, a ty v archivu nikde nejsou.

Ruční pravidlo se nemaže bez zeptání – ani při celé destilaci. Pravidlo bez dokladu v archivu obvykle vzniklo z autorovy výhrady ve slepém testu; nová destilace ho neodvodí, protože v korpusu není. Před přepsáním udělej inventuru: co doklad má a co ne, a nedoložená předlož jedním seznamem. „Stará verze zůstane v gitu“ náhrada není – git uchová znění, ne důvod, proč pravidlo vzniklo.

2. Analýza korpusu po částech

Korpus se do kontextu nevejde. Rozděl ho na části podle formátu – dlouhé texty, střední příspěvky, mikroblog a vlákna – a každou nech projít samostatně; jsou na sobě nezávislé.

Každé stylistické tvrzení musí mít doklad: cestu k souboru a doslovný úryvek. Tvrzení bez dokladu je dojem a do báze nesmí. Formát analýz je v distillation.md.

Model a effort (delta proti ~/.claude/standards/delegation.md, Model a effort podle úkolu): analýzy jedou na výchozím modelu session, protože jde o čtení proti zadané struktuře a chyba je vidět v dokladu. Syntéza do stylu jede na nejsilnějším modelu a xhigh – je vstupem každého budoucího textu, takže se její chyba násobí do všeho, co po ní přijde.

3. Syntéza

Z analýz sestav bázi: styl (co platí napříč formáty), profil každého formátu (co je jeho vlastní) a zlatý fond ukázek.

Profil neopisuje styl, odkazuje na něj. Dvě verze téhož pravidla se rozejdou a nikdo nepozná, která platí.

Anti-patterny piš kontrolovatelně. „Nezačíná text řečnickou otázkou“ jde ověřit; „píše autenticky“ ne.

4. Slepý test

Napiš podle nové báze tři texty – po jednom v každém formátu – a nech autora říct „zní / nezní jako já“ s konkrétní výhradou. Bez toho se neví, jestli báze zachytila hlas, nebo jen popis hlasu.

Zadání musí přijít od autora, včetně jeho pointy. Text s vymyšleným názorem test znehodnotí – autor bude odmítat obsah a bude to vypadat jako vada stylu.

Každou výhradu přelož na úpravu báze a opakuj, dokud autor neschválí všechny tři formáty.

5. Záznam

Zapiš do báze datum profilace a rozsah korpusu, ze kterého vyšla – počty a poslední zpracovaný soubor u každého zdroje. To je jediné, podle čeho příští běh pozná, co je nové. Commitni archiv i bázi.

Zakonči jednou z těchto vět, nikdy ničím vágním mezi tím:

• Báze je hotová a prošla slepým testem, můžeš psát /compose.
• Báze hotová není – brání tomu: <konkrétní seznam>.

Časté chyby

• Píše se bez načtených ukázek, protože „báze je přece totéž“. Není. Pravidla hlas popisují, ukázky ho nesou – text splní styl do puntíku a stejně zní cize. Je to nejdražší úspora kontextu, jakou tu jde udělat.
• Charakteristický obrat se použije třikrát. Jednou je to podpis, potřetí parodie. Platí na celý text, ne na odstavec.
• Autorův názor se odhadne z jeho starších textů. Archiv říká, jak píše, ne co si myslí o dnešním tématu.
• Připomínka obecné platnosti se opraví jen v draftu. Za týden se objeví znovu, protože v bázi o ní nic není.
• Úplnost zdroje se odhadne. Ověřuje se proti datům; odhad se opakovaně ukázal jako smyšlený.
• Vlastník účtu se přečte z prvního identifikátoru v exportu. Exporty jsou plné cizích ID – první did:plc: v Bluesky exportu patřil sledovanému účtu, ne autorovi.