Clauding

Co skill dělá

Spočítá, kolik času se strávilo v Claude Code, a vypíše to po obdobích. Za každé období součet hodin, průměr na kalendářní den, průměr na aktivní den a počet aktivních dnů. Ve druhé tabulce pozornost a práce: rozhodnutí v dialogu, přerušení, zamítnutí, tyhle zásahy dohromady na hodinu, commity, napsané znaky a průměrná délka promptu. Pod tím nejdelší den, den s nejvíc rozhodnutími, kolikrát Claude přitakal „máš pravdu“, nejčastější prompty, nejdelší napsaný prompt, nejpozdější konec noční práce, nejdelší blok v kuse, nejdelší řadu dnů po sobě, rozložení dnů podle počtu hodin, průměr podle dne v týdnu a rozložení podle hodiny dne.

Tři režimy, liší se jen členěním tabulky:

• /clauding month – po měsících. Výchozí, bez období vypíše celou historii.
• /clauding week – po týdnech od pondělí do neděle.
• /clauding day – po dnech.

Za režimem volitelně období česky: „září“, „posledních 14 dní“, „od 1. 9.“, „minulý týden“.

Co skill nedělá

• Nehledá čas k fakturaci. Dohledat nenatrackovanou práci pro klienta je /invoicing recover. Oba počítají nad týmž jádrem a týmž pravidlem mezery, ale recover jen nad projekty jednoho klienta a s commity jako stopou práce i mimo Clauda.
• Neměří cenu běhu. Kolik tokenů stojí běh skillu, počítá skills/cost.py; tady jde o čas, ne o spotřebu.
• Neopakuje vestavěný /stats. Ten ukazuje počty zpráv a sessions ze stats-cache.json, čas v něm není.
• Nic nezapisuje – ani do projektu, ani do timetrackingu.

Jak je to postavené uvnitř

Oba skripty jsou implementační detail, ne rozhraní – jejich jména, parametry i rozdělení práce se smějí změnit bez ohlášení. Závazná je Metodika níž a tvar výstupu: tabulka času se součtem a oběma průměry, tabulka pozornosti a práce, zajímavosti a značky odhadu a dolní meze. Změna metodiky se dělá v timeline.py a v této sekci zároveň, protože jinak by /clauding a /invoicing recover odpovídaly na tutéž otázku jinak.

Metodika

Měří se čas v Claudovi, ne čas u klávesnice: čekání, než Claude doběhne, je čas strávený s ním.

1. Události ze všech sessions se slijí do jednoho proudu a mezery se měří nad ním, ne v každé session zvlášť. Kdo pracuje v několika oknech naráz, má v každém z nich dlouhé mezery, i když celou dobu pracuje – po sessions by se mu nezapočetlo nic.
2. Událostí je každý záznam s časem: prompt, Claudova odpověď, výsledek nástroje, odpověď v dialogu, příkaz harnessu, spuštěný hook, záznam subagenta i workflow. Příkaz /clear nebo otevření session je stejný doklad, že se v Claudovi něco dělo, jako prompt. Sessions spuštěné přes claude -p se počítají taky.
3. Mezera do 20 minut mezi dvěma sousedními událostmi se počítá celá, delší je pauza. Hodnota je společná s /invoicing recover a drží ji timeline.GAP.
4. Běh příkazu v popředí se započte do výše svého timeoutu (bez zadaného dvě minuty). Co je v mezeře do jeho výsledku navíc, čekalo na schválení, a pro to platí bod 3 – jinak by se příkaz, který ráno čekal na schválení od večera, započetl jako noc práce.
5. Vlastní commit je událost, jen když leží do 20 minut od aktivity v Claudovi. Commit uprostřed práce ji prodlouží; ruční práce v repozitáři mimo Clauda čas v Claudovi není.
6. Dny se dělí podle pražského času, interval přes půlnoc se rozdělí.
7. Den, pro který chybí transcript, se odhadne. Úklid starých sessions transcripty maže, history.jsonl s prompty ne. Pozná se podle skutečného promptu z history.jsonl, jehož session transcript nemá (příkaz harnessu typu /resume nebo exit transcript nezakládá, takže se nepočítá). Na takový den se spočte týmž pravidlem čas jen z promptů a commitů a vynásobí se koeficientem: poměrem plné metody a metody jen z promptů na dnech, kde jsou obě sady dat. Koeficient se počítá při každém běhu, takže se s každým dalším dnem zpřesní a nikdy se nerozejde s daty. Chybí-li jen část sessions dne, platí větší z obou hodnot. Odhadnutý den nese značku ~; rozložení podle hodiny dne a nejdelší blok se z něj nepočítají, protože prompty samy neříkají, kdy Claude doběhl.
8. Aktivní den je den s nenulovým časem. Průměr na kalendářní den dělí počtem dnů období, u běžícího jen do dneška; průměr na aktivní den počtem aktivních dnů.
9. Rozhodnutím je každá zodpovězená otázka v dialogu, kterým se Claude ptá s nabídnutými variantami, v hlavní session, ne volání – jedno volání nese až čtyři otázky. Subagent se uživatele zeptat nemůže. Otázky položené v textu odpovědi se nepočítají: spolehlivě je pozná jen úsudek modelu nad každou odpovědí, a heuristika „odpověď končí otazníkem“ by započetla i řečnické „Mám pokračovat?“ – přesné číslo smíchané s odhadem by nešlo věřit ani v přesné části.
10. Přerušení je zastavení Clauda klávesou Esc, jak ho harness zapíše místo promptu. Zápis „přerušeno kvůli nástroji“ provází zamítnutí a přerušením není, jinak by se jedno rozhodnutí počítalo dvakrát. Ani jedno z toho není prompt.
11. Zamítnutí je odmítnuté volání nástroje nebo zavřený dialog, jedno na Claudovu zprávu. Zamítnuté volání odmítne i ostatní souběžná volání téže zprávy a každé dostane vlastní záznam, i když uživatel rozhodl jednou. Počítá se i v subagentovi, protože schválení nástroje tam dává uživatel.
12. Zásahy na hodinu jsou rozhodnutí, přerušení a zamítnutí dohromady, dělené časem – kolik pozornosti Claude za hodinu práce spotřebuje.
13. Přitakání je výskyt „máš pravdu“ v Claudově textu v hlavní session; subagent přitakává Claudovi, ne uživateli.
14. Body 9 až 13 stojí na transcriptech, a ty za odhadnutý den chybí aspoň zčásti. Počet je tam jen dolní mez se značkou ≥, období jen z odhadnutých dnů má – a poměr na hodinu se bere jen ze dnů bez odhadu – odhadnuté hodiny proti neúplnému počtu by daly poměr, který neplatí.
15. Commit se počítá, leží-li do 20 minut od aktivity v Claudovi, ať z transcriptu, nebo z promptu v history.jsonl – týmž pravidlem jako v bodě 5, jen nad celou historií.
16. Napsané znaky a prompty jsou z history.jsonl, takže pokrývají celou historii bez odhadu. Delší vložený text a obrázek v něm stojí jen jako značka a nepočítají se; krátké vložení se od psaní rozlišit nedá a opravy (Backspace, pohyb kurzorem) se nezapisují – je to tedy napsaný text, ne úhozy. Průměrná délka a nejčastější prompty vynechávají příkazy (/clear, exit), které by jinak obsadily první místa a nic neřekly.
17. Konec noční práce je poslední prompt bloku, který skončil mezi půlnocí a šestou ráno; blok jsou prompty bez pauzy delší než tři hodiny. Blok, který začal až mezi čtvrtou a šestou, je brzký začátek dne, ne pozdní konec noci.

Fáze 0 – Příprava

Společný začátek je v ~/.claude/skills/preflight.md. Body 1 až 3 se vynechávají: skill nad projektem neběží, pouští se odkudkoliv a nic nezapisuje, takže kořen, kontrakt ani stav pracovního stromu nepotřebuje. Místo nich jediný předpoklad – existuje ~/.claude/projects/ nebo ~/.claude/history.jsonl. Nejsou-li ani jedno, není z čeho počítat; řekni to a skonči.

Fáze 1 – Režim a období

Režim vezmi z argumentu. Chybí-li a období je zadané, zvol ho podle jeho délky – do 31 dnů day, do půl roku week, jinak month: tabulka pak má rozumný počet řádků. Bez režimu i období platí month přes celou historii.

Období převeď na --since a --until ve tvaru YYYY-MM-DD, obě meze včetně. Dnešní datum vezmi z date +%F, ne z hlavy – „posledních 14 dní“ i „tento měsíc“ se od něj počítají. Příklady:

• „září“ → --since 2026-09-01 --until 2026-09-30 (rok nejbližšího minulého nebo běžícího září)
• „posledních 14 dní“ → 13 dní zpátky až dnešek
• „minulý týden“ → pondělí až neděle předchozího týdne
• „od 1. 9.“ → jen --since

Nejde-li období jednoznačně určit („minule“, „v létě“ bez roku, kde jsou dva kandidáti), zeptej se jednou větou na jeho meze; netipuj, protože tabulka za špatné období vypadá stejně věrohodně jako za správné.

Fáze 2 – Výpočet

python3 ~/.claude/skills/clauding/clauding.py <režim> [--since YYYY-MM-DD] [--until YYYY-MM-DD]

Běží desítky sekund – čte všechny transcripty. Selže-li, zastav se a vypiš chybu i s návratovým kódem; nepočítej nic ručně místo skriptu. Ruční výpočet nad transcripty je přesně ta cesta, na které se ztrácí souběh sessions a čekání na odpověď v dialogu se počítá jako Claudova práce.

Časté chyby

Ze session, ve které skill vznikl – každá z nich dala věrohodné, ale špatné číslo:

• Mezery po sessions místo nad společným proudem. Práce ve dvou oknech střídavě se pak rozpadne na samé pauzy.
• Čekání na odpověď v dialogu se započte jako Claudova práce. Otázka, na kterou uživatel odpoví druhý den, by přidala desítky hodin.
• Commit se počítá bez ohledu na Clauda. Staré repozitáře pak posunou začátek historie o roky dřív, než Claude existoval.
• Den se označí za odhad kvůli příkazu harnessu. /resume nebo exit v session, která nic nezapsala, transcript nemá – a jediný takový záznam by udělal odhad z celého dne.

Fáze 3 – Závěr

Výstup skriptu je hotový Markdown. Vypiš ho beze změny – nezaokrouhluj jinak, nepřepočítávej a nevynechávej poznámku o odhadu ani vysvětlivku nad tabulkou pozornosti, protože bez nich vypadá odhad jako změřené číslo a dolní mez jako úplný počet. Ptal-li se uživatel na konkrétní věc („kolik jsem byl v Claudovi včera“), odpověz nad tabulkou jednou větou s číslem z ní.

Zakonči jednou z těchto vět, nikdy ničím vágním mezi tím:

• Čas je spočítaný a ověřený skriptem, můžeš se zeptat na jiné období nebo členění.
• Čas spočítaný není – brání tomu: <konkrétní seznam>.